Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 9479
- KATEGORIE
- ÚAN I
- VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
- Ano
- Poř. č. SAS
- 13-12-18/7
- KRAJ
- Středočeský kraj
- OKRES
- Nymburk
- OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
- Nymburk
- OBEC
- Křinec
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Křinec
- TYP
- hrad; zaniklý areál; jiná archeologická lokalita; zámek
- LOKALIZACE POPISEM
- Severně od obce Křinec, okolí kóty 215
- OBDOBÍ
- pozdní středověk; novověk 2
POPIS
Zalesněné návrší se stopami středověkého opevnění, mohutných kruhových valů a velkého hlubokého příkopu. Původní hradiště slovanské, později středověká tvrz, přestavěná na hrad po r. 1470 Janem Křineckým z Ronova. V 16. století hrad zpustl, v letech 1659-1680 zde postaven barokní zámek. Ten byl zbořen v r. 1891. Hrad Kuncberk se svými mohutnými zemními valy představuje vrcholný projev rozvoje pasivní obrany před účinky dělostřelecké palby v 15. století. V současnosti je zřetelný pouze mohutný zemní val a příkop a na centrální ploše zbytky sklepení.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Vizuální průzkum
- PŘESNOSNOST VYMEZENÍ
- přesně (do 10 m)
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Dnes zalesněné návrší S od Křince, o němž existují archeologické náznaky, že místo bylo využíváno jako slovanské hradiště. Ve středověku zde stála tvrz, která byla přestavěna na hrad po r.1470 Janem Křineckým z Ronova. V 16.věku hrad zpustl s z jeho kamenů byl později vystavěn při dvoře pivovar. Zbyly z něho jen mohutné náspy. Pavel z Morzina vystavěl na Kuncberku r.1659-1680 nový raně barokní zámek (nejspíše podle návrhu C.Luraga). Šlo o jednopatrovou centrální stavbu na osmibokém půdoryse, krytou jehlancovou střechou s věžičkou. Uprostřed síň s reliéfy zřícenin, perspektivně malovaným sloupovím, krajinami a štukaturami. Ve vížce malba Jupitera na orlu. Zámeček byl v r.1891 zbourán. Stav v r.1988 popsal T.Durdík:
polygonální obvod obíhá nezvykle mohutný okružní příkop (hl. přes 10 m, š.30-45 m). Před ním je vyhozen rovněž neobvykle mohutný val, jehož koruna je místy širší než 10 m. Nároží vnitřní plochy (o rozměrech zhruba 80 x 120 m) jsou nevýrazně baštovitě upravena. Vnitřní plocha v důsledku parkových úprav nevykazuje kromě porpadlých sklepů žádné reliéfní relikty. Zmíněné sklepy ze značné části přísluší morsinovskému polygonálnímu zámku a myslivně, vzniklých v areálu zpustlého hradu po třicetileté válce. Některé opukové suterénní prostory mimo půdorys zámku a hájovny lze považovat za starší. Extrémní poloha hradeb představuje jeden z nejvýraznějších projevů reakce na rozvoj dělostřelectva v 15.stol.
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 26. 04. 2004
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
- UAN I – území s jednoznačným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde se výskyt archeologických nálezů v současnosti nepředpokládá, ale není možné ho jednoznačně vyloučit,
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
PRVKY
Archeologické prvky a lokality
Digitální dokumenty (MIS)
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Motyková Karla , Polabské muzeum, v Poděbradech (26.04.2004)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP středních Čech