Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
9911
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
13-14-10/2
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Nymburk
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Poděbrady
OBEC
Hradčany, Opočnice
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Hradčany u Žehuně, Opočnice
TYP
tvrz; zaniklý areál; jiná archeologická lokalita; neurčený areál; vesnice
LOKALIZACE POPISEM
S od vsi, v poloze "Zámeček" u hájovny a přilehlý sad a pole
OBDOBÍ
pravěk; vrcholný středověk

POPIS

Dvě tvrziště a zaniklá ves. Lépe dochované tvrziště se nachází na zahradě dnešní hájovny. Druhé tvrziště okrouhlého půdorysu leží SV od prvého ve vzdálenosti asi 180 m. Mastnice patří k nejlépe dochovaným zaniklým vsím s dvěma feudálními sídly u nás.
Jendna ze zaniklých středověkých tvrzí, zvaná Zámeček, má dodnes dobře patrný kuželový pahorek, obehnaný kruhovým příkopem. Leží v těsné blízkosti bývalé hájovny. Část valu byla při stavbě hájovny porušena. Severním směrem se prostírá původně osídlená plocha v okolí pramene. Jde o zaniklou středověkou tvrz a ves Mastnici. V písemných pramenech se setkáváme se jménem Mastnice (Masník, Maslice) poprvé v r.1400, kdy zde je zmiňován statek Janův. R.1436 jsou spolu připomínány vísky Sány, Mastnice a Malenovice. V r.1487 už Mastnice neexistovala, neboť ve výčtu příslušenství poděbradského panství je uváděna jako ves pustá. Lze tedy předpokládat, že ves se 2 feudálními sídly nepřežila události husitských válek. Mastnici uvedl do literatury J.Hellich, který píše o staveních ve dvou řadách položených. Základy byly zděné z opuky, na místě blízko lámané, vázané pouze hlínou, nikoli vápnem. Na základech se zvedaly stavby dřevěné a ohněm zničené. V jednom ze statků našel Hellich spodek chlebové pece vyloužené oblázlky, dále střepy ze 14. stol. a též starší (12.-13.stol.). V r.1987-89 provedli povrchový průzkum T.Durdík, P.Chotěbor a J.Sakařová). Ze dvou feudálních sídel se lépe zachovalo tvrziště u hájovny (v mapě označeno B), které dle autorů představuje nejvýraznější objekt svého druhu v širším Poděbradsku.Oblé tvrziště dosahuje průměru 18 m. Hellich uvádí odtud nález pražského groše Václava II. Druhá z obou tvrzí (v mapě A) se zachovala v severním okraji areálu (36:144) ve stavu silně porušeném orbou. Vlastní ves se prostírala ve středu a dle sběrů keramiky je zřejmé, že byla založena ve 13.stol. V r.1998 prováděl na místě ARÚ Praha geofyzikální výzkum, zaměřený především na zmíněnou tvrz A. Měl vynikající výsledky, podařilo se zachytit průběh opevnění, půdorys věžovité brány a vnitřní věžovité stavby.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Vymezeno na základě stínovaného modelu georeliéfu a historických leteckých snímků.

DATUM SCHVÁLENÍ
10. 05. 2004
DATUM AKTUALIZACE
24. 07. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Píč, J. Archaeologický výzkum ve středních Čechách In: Památky archeologické. Praha, 1890-1892. 15, 353-412.
  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Čáslavsko. Praha, 1936. XII, 24.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1951. III, M-Ř, 35.
  • Dohnal, J., Jáně, Z., Valenta, J., Zima, L. Geofyzikální průzkum středověkého tvrziště u zaniklé vesnice Mastnice In: Castellologica Bohemica. 2000. 7, 343-350.
  • Durdík, T., Chotěbor, P., Sakařová, J. Povrchový průzkum tvrzišť a zaniklé středověké vesnice Mastnice In: Castellologica Bohemica. 1991. 2, 213-223.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Motyková Karla , Polabské muzeum, v Poděbradech (10.05.2004)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech