Návrší Oškobrh a Hřebínek - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

9930

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

13-14-14/1

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Nymburk

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Poděbrady

OBEC

Dobšice, Odřepsy, Opolany, Vlkov pod Oškobrhem

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Dobšice u Žehuně, Odřepsy, Opolany, Vlkov pod Oškobrhem

TYP

výšinné sídliště; pohřebiště; vesnice; kostel; opevnění; sídliště

LOKALIZACE POPISEM

SZ od obce Oškobrh

OBDOBÍ

starší doba bronzová; bylanská kultura; období had-lta; mladší doba halštatská; pozdní doba laténská; raný středověk; přechod ranný středověk/vrcholný středověk; přechod pozdní středověk/novověk

POPIS

Významná polykulturní lokalita. Na vrcholové partii návrší Oškobrhu doloženo výšinné sídliště a hradiště z několika pravěkých období. Raně středověké výšinné sídliště je v severní a západní části v nižších partiích a na přilehlých svazích návrší Oškobrh (poloha Kostelík). Dochovaná část valového opevnění. Na této poloze zaniklý kostel sv. Petra a Pavla. Další osídlení představuje zaniklá středověká ves Oškobrhy, její stopy jsou dnes nezřetelné.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Geofyzikální a jiný průzkum; Sběr

PŘESNOSNOST VYMEZENÍ

přesně (do 10 m)

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Návrší Oškobrhu se zvedá ve vzdálenosti 6 km SV od soutoku Cidliny s Labem. Je členěno mělkým sedlem na dva vrchy. Jižní vrchol Hřebínek má protáhle kupovitý tvar, severní hřeben vybíhající k západu ostrožny, má ploché rozlehlé temeno a nese název Na Zámečku nebo Kostelíček.
AÚ Praha podnikl v letech 1959-1962 výzkum v poloze Kostelíček s cílem revidovat polohu a stáří zaniklého kostela sv.Petra a Pavla, připomínaného 1352. Byly prozkoumány základy, rozlišeny 3 stavební fáze od 14.-16.stol. a prozkoumána část přilehlého hřbitova (302 pohřbů). R.1707 byl kostelík v troskách, obnoven 1734-1736, 1782 Josefem II. zrušen. Následně přestavěn v hájovnu a hospodářskou usedlost. Druhá zkoumaná poloha se prostírá na SV svahu kopve směrem k obci Vlkov. Zde byla objevena a zkoumána poloha ZSV Oškobrh (okolí bodu 237:35 na ML 13-14-09). Část zkoumal už J.Hellich, sondáž menšího rozsahu umožnila datování do druhé poloviny 13.stol. Za pozornost stojí, že v prostoru ZSV měl být Hellichem vybrán kostrový hrob bylanské kultury a unikátním bronzovým nákrčníkem (Sedláčková 1982, 246, obr.:1). V uvedených polohách jsou na více místech patrné zbytky opevňovacích prací, které jsou kladeny do pozdní HD - LTA i do doby hradištní. V r.1998 podnikl ARÚ Praha JZ od ZSV průzkum odporovou metodou. Zjištěno valové těleso datované do pravěku a raného středověku. Pustá ves Oškobrh se připomíná 1489.
Poloha Hřebínek představuje vyšší ze dvou vrcholů. Je v současné době silně poškozena nedokončenou stavbou vodojemu a opukovými lomy. Po opevnění jsou patrné jen nepatrné stopy ve formě zbytků valů. Lokalitu zkoumal už J.Hellich, v r.1898 prozkoumal dvě jámy. Materiál, který je uložen v M Poděbrady, byl posán A.Rybovou v r.1968. Jen malou část lze zařadit do období halštatsko-laténského. Vesměs jde o nálezy bylanské kultury (např. zdobený bronzový nákrčník). Nálezy z pozdní doby laténské, např. keramika se struhadlovitým drsněním, zlatá keltská duhovka (Hellich 1906, 483) nemají bližší lokalizaci. Ve východní části vrchu měl být nalezen železný nůž s bronzovou rukojetí ve tvaru hlavy bojovníka v přilbě, který není v současnosti identifikovatelný (Hellich 1906, 478, 481). V r.1966 při kopání jamek pro kůly oplocení bylo nalezeno několik zlomků DH.
V r.1974 provedla na Hřebínku výzkum H.Sedláčková. Z předběžné zprávy plyne, že hlavní keramický materiál ukazuje na bylanskou kulturu. Na západní hraně ostrožny byla objevena kůlová palisáda dokládající ohrazení místa. V její těsné blízkosti při vnitřní straně byly nalezeny části lidských koster v nerituálním uložení. V r.1985 zachytil stopy osídlení halštatského a únětického P.Břicháček.

DATUM SCHVÁLENÍ

17. 06. 2004