Zámecký vrch - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

31005

KATEGORIE

ÚAN I

Poř. č. SAS

34-14-10/5

KRAJ

Jihomoravský kraj

OKRES

Břeclav

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Mikulov

OBEC

Mikulov

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Mikulov na Moravě

TYP

město; sídliště; opevnění; hrad; zámek

LOKALIZACE POPISEM

areál zámku

OBDOBÍ

středověk; raný středověk 4; novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ

Archeologický výzkum; Vizuální průzkum

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Velký zámecký areál, který se postupně vyvinul na místě staršího hradu. Vlevo od vstupního schodiště do zámku zjistil Boris Novotný v roce 1956 kulturní vrstvu s pozůstatky roubených staveb, datované keramikou do 11.-12. století. V této době zde patrně bylo opevněné přemyslovské hradiště, které zaniklo při požáru. Královský hrad vznikl kolem poloviny 13. století, byl dále rozšiřován a do poloviny 15. století zřejmě vzniklo předhradí. Později byl hrad přestavěn na zámek, největší stavební úpravy proběhly v 17. a 18. století.
V areálu zámku při různých stavebních zásazích získávána keramika mladohradištního až novověkého stáři
Aktualizace:
Město se vyvinulo z původního podhradí, rozkládajícího se od Zámeckého kopce, na němž asi už od 12. stol. stával zeměpanský hrad. Městský půdorys byl omezen dálkovými komunikacemi od Mušova, D. Věstonic, Valtic a Drasenhofenu. První pís. zmínka o Mikulově je až z r. 1249, kdy markrabí Přemysl postoupil město s okolím Jindřichovi z Lichtenštejna za služby, které mu prokázal v boji proti jeho otci. V průběhu 13. stol. se zde usadili němečtí kolonisté. Při sestavování urbáře v r. 1414, sepisujícího všechny obyvatele města a výše jejich daní, ukazuje na původní české obyvatelstvo jen název jedné z částí města zvané "Behemgasse". Jádro města bylo prohlášeno v r. 1952 za městskou památkovou rezervaci.
Vymezeno UAN II
Akt.
V Mikulově byla početná židovská komunita. Nejstarší zmínka pochází z r. 1369. Od pol. 15. stol. do pol. 19. stol. snad nejpočetnější židovká komunita na Moravě, kulturní, duchovní a politické středisko moravských Židů. Židovská čtvrt se nacházela na záp. straně zámeckého vrchu. Z původních 317 domů se po asanacích dochovalo asi 90. Jsou zachovány Horní synagoga, židovké školy, cisterna pro rituální lázeň, hřbitov na SZ okraji Kozího hrádku (34-14-10/14)a další.
V 16.stol. se usadili ve městě novokřtěnci, a považovali ho také za své přední středisko. Byla zde i jejich tiskárna.. Měli asi 45 domků soustředěných v ul. Kazatelské a okolí. Archeologickým výzkumem nalezen snad i novokřtěnský hřbitov(34-14-10/11).
Na Kozím hrádku za sedlem proti přístupu do hradu byla vystavěna tzv. Pulverturm-dvoupatrová dělostřelecká věž.

DATUM SCHVÁLENÍ

27. 10. 1998

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023