Zámek Dobříš - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
8804
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
12-43-13/4
KRAJ
Středočeský kraj
OKRES
Příbram
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Dobříš
OBEC
Dobříš
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Dobříš
TYP
zámek; tvrz
LOKALIZACE POPISEM
Na terase nad rybníkem Huťský a Koryto, na okraji francouzské zahrady, anglického parku a obory.
OBDOBÍ
pozdní středověk; novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

První zámek (na místě starší tvrze?) byl vybudován na konci 16. století. Byl v renesančním slohu. Další záznamy o něm chybí. Roku 1630 jej zakoupil, včetně celého panství, Bruno Mansfeld za 40 000 zlatých od Ferdinanda II. Syn František Maxmilián Mansfeld přestavěl v letech 1644-1692 renesanční zámek na barokní sídlo s rozsáhlou zahradou. Zámek v roce 1720 vyhořel. Současná podoba zámku pochází z let 1745 - 1765, kdy přestavbu uskutečnil Jindřich Pavel Mannsfeld. Jeho dcera Izabella byla provdána za Františka Gundakara Colloreda. Tímto vznikl šlechtický rod Colloredo - Mannsfeld, který zde pobýval až do roku 1942, kdy byl zámek vyvlastněn německou říší, a posléze roku 1945 konfiskován československým státem a využíván jako Domov spisovatelů. V roce 1998 byl zámek spolu s francouzským a anglickým parkem vrácen do soukromého vlastnictví. Současným majitelem zámku je Dipl. Ing. Jerome Colloredo-Mannsfeld z Rakouska.
Francouzská zahrada: z let 1750/1760 se rozkládá na pěti terasách. Pomyslným středem je sousoší Napájení Heliových koní a kaskádová fontána, dílo I. F. Platzera. Původní koncepce francouzské zahrady vycházela ze symetrického uspořádání podél středové cesty, která navazovala na osu jižního zámeckého křídla a sallu terenu. Pohledově ji ukončovala oranžerie s malovanou architekturou. Na počátku 20. století byla kompozice změněna a část středové cesty byla nahrazena buxusovými ornamenty. Pod druhým plató zahrady směrem od zámku jsou rozsáhlé sklepy zámeckého pivovaru.
Anglický park: přírodně krajinářský anglický park byl založen okolo roku 1800 proměnou z bývalé bažantnice a dokončen byl nejpozději roku 1815. V roce 1879 rozšířen o prostor východní terasy, kdy byly zbořeny hospodářské budovy zámku, včetně pivovaru. Tzv. Čertův most na staré cestě ze Staré Huti vznikl v 19. století. U nej stával vyhlídkový pavilón.
Dochovanou stavbou v anglickém parku je budova bývalého zámeckého divadla nacházející se vpravo u vstupu do lipové aleje, po II. světové válce adaptováno na byty.

DATUM SCHVÁLENÍ
05. 05. 1997
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Tywoniak, J. K historickému vývoji dobříšského hradu, zámku a parku. In: Středočeský sborník historický. Praha, 1993. 19, 24-32.
  • Radová, J. Obec: Dobříš, 121 In: Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. Praha, 2003. 50.
  • Pacáková-Hoštálková, B., Petrů, J., Riedl, D., Svoboda, M. Dobříš (Příbram) zámecká zahrada a park. In: Zahrady a parky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha, 2004. 107-108.
  • Podlaha, A. Dobříš. In: Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Příbramském. Praha, 1901. 13, 12-24.
  • Poche, E. Dobříš. In: Umělecké památky Čech. A-J. Praha, 1977. Sv. 1, 278-279.
  • Kuča, K. Dobříš. In: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. 1. díl. A-G. Praha., 1996. 1. díl., 669-675.
  • Vlček, P. Dobříš (Příbram). In: Ilustrovaná encyklopedie Českých zámků. Praha, 2001. 221-222.
  • Fiala, Z., Hosák, L., Janáček, J., Kotek, L., Pavel, J. Dobříš - zámek. In: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Praha, 1985. IV., 60-62.
  • Zámek Dobříš. In: Malá místopisná edice nakladatelství Regulus. Praha, 2000. sv. 1.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Korený Rastislav, Hornické muzeum Příbram (05.05.1997)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP středních Čech