Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
31917
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
35-11-11/18
KRAJ
Jihomoravský kraj
OKRES
Hodonín
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Veselí nad Moravou
OBEC
Veselí nad Moravou
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Veselí nad Moravou
TYP
hrad; zámek
LOKALIZACE POPISEM
J část intravilánu, v parku při řece Moravě
OBDOBÍ
vrcholný středověk; novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Čtyřkřídlý patrový zámek s pozdním čestným dvorem v parku stranou města. Stojí na místě hradu na dřívějším ostrově mezi rameny Moravy, který se připomíná v predikátu břeclavského komorníka Sudomíra z roku 1261. Spolu s hrady ve Strážnici a Uh. Ostrohu střežil hranici, která se ustálila po úspěšných bojích Přemysla Otakara II. s uherskými panovníky.
Podoba veselského hradu nám uniká, ale z pozdějších zpráv víme, že měl velkou okrouhlou věž (odstraněná v polovině 18. století) a z analogií usuzujeme na jeho víceméně pravidelné utváření. Také při probíhající rekonstrukci bylo v nádvoří zjištěno zdivo starších objektů. Jistými náznaky je také velmi silné zdivo v západním a jižním křídle zámku. Hrad na začátku 14. století obsadil Matúš Čák a o jeho pevnosti svědčí, že byl roku 1315 Janem Lucemburským dobyt až po dlouhém obléhání.
Později prošla stavba renesanční a barokní úpravou a okolo roku 1840 byla přestavěna na zámek v pozdně empirovém slohu. Zámek nabyl současné podoby, jíž se přizpůsobil i pozdější půlkruhový severní dvůr a upraven byl i rozsáhlý park, v němž stála řada drobných staveb. Po válce byl nějakou dobu zámek využit kancelářemi a pro potřeby školstvÍ. Nyní je zchátralá stavba v rekonstrukci.

DATUM SCHVÁLENÍ
11. 03. 2005
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Aktuálně chráněné prvky

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Plaček, M. Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku. Praha, 1996. 361-362.
  • AUTORIZACE POPISU

    • Vachůt Petr, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (11.03.2005)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Brně