Želeč u Žatce - historické jádro obce - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
5327
KATEGORIE
ÚAN I
Poř. č. SAS
12-11-24/1
KRAJ
Ústecký kraj
OKRES
Louny
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Žatec
OBEC
Měcholupy
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Želeč u Žatce
TYP
zámek; kostel; vesnice
LOKALIZACE POPISEM
10 km J od Žatce
OBDOBÍ
středověk - novověk; novověk

POPIS

Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

První zmínky o Želči jsou z r.1363 a 1370. Již v této době zde existovalo či vzniklo sídlo, jeho prvním známým držitelem byl v letech 1401-1406 Zikmund ze Želče a to jako držitel zdejšího kostelního práva. Po něm se pány vsi stalo město Žatec a to až do konfiskace jeho mejetku v r.1547. Po r.1551, kdy Želeč koupil Jan Čelechovec z Kralovic, zde vznikla renesanční tvrz. Ta snad ještě v 17.století zanikla. V r.1760 byl postaven u dvora pozdně barokní zámek, potom 1889 a 1928 přestavěný.
Kostel sv. Mikuláše byl původně gotický a byl pouze přestavěn, ato barokně v r.1751. Je jednolodníse západní hranolovou věží.
Areál zámku, dvora s pravděpodobnými pozůstatky renesanční budovy tvrze, dále místo staršího sídla a v jádře gotický kostel tvoří oproti obci UAN 1.

Z katastru Želče je známo několik archeologických lokalit, tyto nelze bezpečně situovat na UAN 1, ani UAN 2, nejspíše asi na katastr obce:
1) neznámé místo - k. lineární, vypíchaná, hradištní (monumis 854)
2) okolí obce - vypíchaná keramika (monumis 855)
3) poloha "auf den Reichen" - lineární keramika (monumis 856)
4) "V Rybnících" - doba římská (monumis 857).
Dále ze sbírky podbořanského muzea v Žatci nálezy z "Teichenhof" - paleolit - eneolit, neolit - eneolit, lineární a střediověk a z polohy Srub lineární keramika.

DATUM SCHVÁLENÍ
21. 03. 2005
DATUM AKTUALIZACE
09. 06. 2023
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PŘILEHLÁ ÚAN

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Sedláček, A. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Litoměřicko a Žatecko. Praha, 1923. XIV, 408.
  • Anděl, R. a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Praha, 1984. III, 539-540.
  • Profous, A. a kol. Místní jména v Čechách. Praha, 1957. IV, S-Ž, 823-824.
  • Sedláček, A. Místopisný slovník historický království Českého. Praha, 1909. 1032.
  • Poche, E. a kol. Umělecké památky Čech. Praha, 1982. 4, 405.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Fišera Zdeněk (21.03.2005)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem