Zřícenina hradu Dršťka (Losumberk) - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy


ID SAS
16886
KATEGORIE
ÚAN I
VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
Ano
Poř. č. SAS
22-12-06/1
KRAJ
Plzeňský kraj
OKRES
Rokycany
OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
Rokycany
OBEC
Skořice
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
Skořice v Brdech
TYP
hrad; zaniklý areál
LOKALIZACE POPISEM
Štítov 1. Nad Skořickým potokem, asi 2,2km V od Štítova. Na skalním hřebenu u Skořic na JV okraji Brd.
OBDOBÍ
vrcholný středověk

POPIS

Hrad je připomínán v r. 1353, jako pustý se uvádí v polovině 16. století. Dispozice hradu byla dána členitým, úzkým a strmým skalním hřebenem. V čele hradu ho přerušoval první příkop. Za ním se nacházela obranná část, dnes nevykazující stopy oprav. Za dalším příkopem ležela střední část v čele zřejmě se čtverhrannou obytnou věží, z níž se doposud zachovaly fragmenty zdiva dvou stran. Druhým objektem této části dispozice byla v terénním reliktu dochovaná dvouprostorová budova. Hrad uzavírala v odstupu ležící zadní skála, na svém vrcholu, dle stop mazanice soudě, nesoucí stavbu se značným podílem dřevěných konstrukcí. V sedle mezi střední částí hradu a touto skálou byla situována další zástavba, z níž jsou dobře patrny pozůstatky jednoho domu. Pod hřebenem s hradem na jihovýchodní straně ležela vesnice, z jejíž zástavby jsou rovněž dodnes dochovány reliéfní relikty. Hrad Dršťka patří k hradům se čtverhranným donjonem. Je zároveň jedním z mála sídlištních komplexů, jejichž součastí je hrad. Při patě hradu zaniklý rybník.

PODNĚT VYMEZENÍ
Vizuální průzkum; Sběr
PŘESNOST VYMEZENÍ
s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Hrad je připomínán v r.1353, jako pustý se uvádí v polovině 16.století. Dispozice hradu byla dána členitým, úzkým a strmým skalním hřebenem. V čele hradu ho přerušoval první příkop. Za ním se nacházela obranná část, dnes nevykazující stopy oprav. Za dalším příkopem ležela střední část v čele zřejmně se čtverhrannou obytnou věží, z níž se doposud zachovaly fragmenty zdiva dvou stran. Druhým objektem této části dispozice byla v terénním reliktu dochovaná dvouprostorová budova. Hrad uzavírala v odstupu ležící zadní skála, na svém vrcholu, dle stop mazanice soudě, nesoucí stavbu se značným podílem dřevěných konstrukcí. V sedle mezi střední částí hradu a touto skálou byla situována další zástavba, z níž jsou dobře patrny pozůstatky jednoho domu. Pod hřebenem s hradem na jihovýchodní straně ležela vesnice, z jejíž zástavby jsou rovněž dodnes dochovány reliéfní relikty (ID SAS 34790).
Hrad Dršťka patří k hradům se čtverhranným donjonem. Je zároveň jedním z mála sídlištních komplexů, jejichž součastí je hrad. Při patě hradu zaniklý rybník.
František Alexandr Heber zaznamenal v roce 1846 silnou zeď vysokou 2,5 metra, dokonce měla být s okínkem.
V kronice obce Skořice je představa vzhledu hradu kronikáře Václava Muláče.
Podrobný stavebně historický průzkum v roce 1994, zároveň byly zaměřeny zbytky ruin hradu.
Poslední souborná publikace z r. 1995.

DATUM SCHVÁLENÍ
06. 02. 1998
DATUM AKTUALIZACE
09. 03. 2026
Stáhnout data v XLS

Zobrazení na mapě

ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE

Území s archeologickými nálezy jsou členěné na základě principu očekávatelnosti a předpokladu výskytu archeologických nálezů v krajině do 4 kategorií:

  • UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
  • UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
  • UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.

V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.

Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.

Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.

PRVKY

Archeologické prvky a lokality

Aktuálně chráněné prvky

Archeologická mapa ČR - akce a lokality

SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY

  • Podlaha, A. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém od pravěku do počátku 19. století., Politický okres Rokycanský. Praha, 1900. IX, 19.
  • Durdík, T. Štítov, okr. Rokycany In: Výzkumy v Čechách. Praha, 1995. 1990-1992, 348.
  • Durdík, T. Dršťka (též Losumberk, okr. Rokycany). In: Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha, 2000. 125-126.
  • Noháčová, A. Narušení pozůstatků hradu Dršťka. In: Hláska. Plzeň, 1999. 10/3, 44.
  • Durdík, T. Dršťka (též Losumberk, okr. Příbram). In: Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Dodatky. Praha, 202. 22.
  • Čáka, J. Hrad rytířů z Drštky. In: Střední Brdy, krajina neznámá. Praha, 2003. 88-90, 96-97.
  • Novobilský, M., Rožmberský, P. Hrad Dršťka u Skořic. In: Zapomenuté hrady, tvrze a místa. Plzeň, 1995. 1, 1-16.
  • Fiala, Z., Hosák, L., Janáček, J., Kotek, L., Pavel, J. Drštka (Ronšperk) - hrad In: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Praha, 1985. 4, 70.

    • AUTORIZACE POPISU

    • Dragoun Michal , Národní památkový ústav, ústřední pracoviště (06.02.1998)

    ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST

    • NPÚ ÚOP v Plzni