Náhledový výřez ÚAN z mapy
- ID SAS
- 26108
- KATEGORIE
- ÚAN I
- VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA
- Ano
- Poř. č. SAS
- 24-41-11/1
- KRAJ
- Jihomoravský kraj
- OKRES
- Brno-venkov
- OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ
- Šlapanice
- OBEC
- Bílovice nad Svitavou
- KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ
- Bílovice nad Svitavou
- TYP
- hrad
- LOKALIZACE POPISEM
- 3 km SV obce
- OBDOBÍ
- vrcholný středověk
POPIS
Území s doloženými archeologickými nálezy nebo důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů.
- PODNĚT VYMEZENÍ
- Vizuální průzkum
- PŘESNOST VYMEZENÍ
- s rozptylem cca 50 m
POZNÁMKA K VYMEZENÍ
Zbytky hradu na nevelkém výběžku z náhorní roviny do údolí Svitavy při silnici mezi Útěchovem a Adamovem. Hrad je vymezen šestiúhelným valem, který zůstal po rozesuté ohradní zdi s náznakem vstupní věže na západě. Pahorek ukrývající blokové trojprostorové hradní jádro vystupuje poněkud excentricky z ohrazené plochy. Původní vstup z jihu je vyznačen terénním stupněm. Je pravděpodobné, že se jednalo o zdrobnělou dvojvěžovou dispozici s mezilehlou palácovou částí. Písemné zprávy hovoří o hradě poprvé roku 1364, kdy na "Ronově, našem novém hradě" datuje listinu Čeněk Krušina z Lichtenburka.
Podle použitého hradního typu a citované zprávy je možno vznik hradu zařadit do padesátých let 14. století. Zánik hradu byl způsoben ztrátou sídelně-správní funkce po jejím přesunu na zeměpanský Nový hrad. Ke změně došlo nejpozději v průběhu 15. století a v jejím důsledku byl hrad opuštěn, nebo po válečném poškození neobnoven. Ronov je též ojedinělý tím, že z běžné středověké anonymity vystupují jeho stavitelé. Z brněnských městských knih vyplývá, že jej budovali "architectores" Zdeněk Okřín a Filip Wagner. (M. Plaček 1996, 302-303).
Tato kulturní památka je ohrožována aktivitami "divokých archeologů".
- DATUM SCHVÁLENÍ
- 21. 04. 1998
- DATUM AKTUALIZACE
- 12. 06. 2023
Zobrazení na mapě
ARCHEOLOGICKÁ PAMÁTKOVÁ PÉČE
- UAN I – území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN II – území s důvodně předpokládaným výskytem archeologických nálezů,
- UAN III – území, kde v současnosti, dle dostupných informací, není možné výskyt archeologických nálezů vyloučit (zbývající prostor mezi územím ostatních kategorií),
- UAN IV – bez nálezů – území, ve kterém došlo k odtěžení nadložních vrstev s doklady lidské činnosti v minulosti.
V souladu s § 22 odst. 2) zákona 20/1987 Sb. o státní památkové péči je nutné oznámit Archeologickému ústavu AV ČR záměr provádět v tomto území stavební činnost nebo jinou činnost, při níž mohou být ohroženy archeologické nálezy. Online formulář pro oznámení.
Doporučená archeologická památková péče
Zabezpečit ochranu identifikovaných prvků archeologického dědictví pokud možno na původním místě.
Režim archeologické památkové péče
Základní ochrana
Nutnost zabezpečení záchranného archeologického výzkumu ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči.
PRVKY
Digitální dokumenty (MIS)
- hrad Ronov; Detail valu, který zůstal po rozesuté ohradní zdi, v jihozápadní části hradní zříceniny.
- hrad Ronov; Detail vrcholu pahorku ukrývajícího blokové trojprostorové hradní jádro.
- hrad Ronov; Pohled na lokalitu od jihozápadu. Ve střední části fotografie se nachází val, který zůstal po rozesuté ohradní zdi, za ním se rozkládá pahorek ukrývající hradní jádro.
- hrad Ronov; Celkový pohled na lokalitu od východu. Lokalita se nachází ve středu fotografie, na zalesněném temeni vrchu, těsně vlevo od malého vysílače.
- hrad Ronov; Detail valu, který zůstal po rozesuté ohradní zdi, s náznakem vstupní věže v severozápadní části hradní zříceniny.
- hrad Ronov; Pohled na lokalitu od východu. Ve střední části fotografie se nachází val, který zůstal po rozesuté ohradní zdi, za ním se rozkládá pahorek ukrývající hradní jádro.
SEZNAM PRAMENŮ/LITERATURY
AUTORIZACE POPISU
- Merta David, Archaia Brno (společnost) (21.04.1998)
ÚZEMNÍ PŘÍSLUŠNOST
- NPÚ ÚOP v Brně