Zřícenina hradu Valdek. - Území s archeologickými nálezy

Náhledový výřez ÚAN z mapy

ID SAS

8108

KATEGORIE

ÚAN I

VÝZNAMNÁ ARCHEOLOGICKÁ LOKALITA

Ano

Poř. č. SAS

12-34-14/1

KRAJ

Středočeský kraj

OKRES

Beroun

OBEC S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

Hořovice

OBEC

Chaloupky

KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ

Chaloupky v Brdech

TYP

hrad; zaniklý areál

LOKALIZACE POPISEM

Zříceniny hradu na výrazném ostrohu v Brdech, 6,5 km J od Hořovic.

OBDOBÍ

vrcholný středověk; novověk

POPIS

Zříceniny hradu bergfritového typu se nacházejí na výrazném ostrohu v Brdech. Dispozice hradu byla dvojdílná. Před jádrem leželo poměrně rozměrné předhradí, které bylo na čele a jedné boční straně chráněno příkopem a na sucho vyskládanou zdí. Dnešní jádro je výsledkem složitějšího stavebního vývoje. Zadní nejchráněnější stranu dispozice zaujal palác. Na čelní straně je zachován do obvodové hradby zavázaný okrouhlý bergfrit. Při patě věže se nacházela i brána. Na západní straně tvořila čelní hradba jednu ze stran dvojbokého baštovitého výběžku. Mezi čelem jádra a jeho šíjovým příkopem zůstala plocha, která byla později opatřena obloukovitě vypnutou hradbou, v níž se zhruba ve středu nacházel nevelký portál brány. Pak bylo k JV boku jádra přihrazeno nové nádvoří opevněné hradbou a vedle polookrouhlého baštovitého výběžku zbudována nová brána.

PODNĚT VYMEZENÍ

Vizuální průzkum; Sběr; Náhodný nález

PŘESNOST VYMEZENÍ

s rozptylem cca 50 m

POZNÁMKA K VYMEZENÍ

Hrad Valdek: http://hrady.dejiny.cz/valdek/index.htm.
Valdek založil ve druhé polovině 13. století mocný rod Buziců, z nichž se poprvé připomíná roku 1263 v přídomku Oldřicha Zajíce z Valdeka. Listina s touto zmínkou však byla v nedávné době označena za nespolehlivou. Již kolem roku 1260 existoval v nedalekém Ostrově klášter augustiniánů založený údajně právě Oldřichem Zajícem. Že by se tak stalo ještě před založením panského sídla je značně nepravděpodobné. Oldřich i jeho potomci zastávali za posledních Přemyslovců i za Jana Lucemburského nejvyšší zemské úřady. Oldřichův syn Zbyslav z Třebouně byl nejvyšším komořím, nejznámějším příslušníkem rodu byl však Oldřichův vnuk Vilém Zajíc z Valdeka. Za domácích válek po nástupu Lucemburků na český trůn stál při královně Elišce, od krále získal podkomořský úřad a roku 1317 mu na nějakou dobu byla svěřena výchova malého kralevice Václava, pozdějšího císaře Karla IV. Za Vilémových synů však význam rodu poklesl a někdy kolem roku 1340 získal hrad Běškovcové z Běškova, kteří zde byli roku 1346 obléháni Děpoltem z Rýzmberka.
Další osudy hradu jsou neznámé, znovu se vynořuje až počátkem 15. století kdy byl majetkem krále Václava IV. Ten jej zastavil Janu z Lestkova, jednomu z obránců Karlštejna před husity roku 1422. Po Janově smrti hrad často měnil nepříliš movité majitele a jeho význam stále upadal. Roku 1509 dostal Kunata Pešík z Komárova od krále Vladislava svolení vyplatit hrad ze zástavy a držet jej v dědičném vlastnictví. Za jeho potomků hrad upadal stále více a při prodeji zabaveného majetku Václava Pešíka z Komárova roku 1623 je poprvé uváděný jako "zámek v lese pustý Valdek řečený". Valdecké zboží bylo připojeno k hořovickému panství jehož osudy nadále sdílelo. Postupně prošlo rukama Bořitů z Martinic, Bruntálských z Vrbna a knížat z Hanau, posledním majitelem byl kníže Heinrich von Hanau hrabě von Schaumburg.
Na sklonku 19. století byl hrad v duchu romantických představ poněkud opraven. Zejména byla osazena nová ostšní do brány a branky, jimiž se vstupuje do hradu, a do oken severního paláce.
Před 19. II. 1868 - "u hradu Valdeka" hromadný nález drobných mincí Vladislava II. a Ferdinanda I. Uložení po roce 1526. Mince v NM.
SHP SURPMO - Muk - Novosadová 1976
Vizuální průzkum 1992.

DATUM SCHVÁLENÍ

24. 02. 1998

DATUM AKTUALIZACE

09. 06. 2023